Svátky slunovratu

Jarek Nohavica

F#mOd rána zvoní u mě telefHmon, a já ho radši nF#mezvedámHm,
oF#md rána zvoní u mě telefoHmn, a já takový noF#mrmální strach máHmm,
žeF#m na mě vědí něco, co na sebe neHmvím ani jáF#m, ani jáC#m.  F#m 
2:O svátcích slunovratu, převlečen za maňáska, hrál jsem co hrál,
rum pil, třaskavé kapsle třaskal a boží jméno nadarmo do úst bral,
a on se na mě dívá a vidí, co nevidím ani já, ani já.
R:F#mOči máme po otcAích a vlasy po matkHmách,
ale jsme nF#mapůl sirotci a nC#mapůl děti všech,
hledáme jmDéna na náhrobcHmích a jiných památkC#7ách,
my bF#mezprizorní, my HmumístěnC#7í v panelových internátF#mech.
3:V muzeu voskových figurín svítí modrá lucerna,
hlídač dal si dvacet a jeho stará doma je mu nevěrná,
tišeji, tišeji, tišeji, zloději, zloději, zloději!
4:Dejte mi krompáč, rýč a lopatu, já nejlíp znám své rozměry,
dejte mi krompáč, rýč a lopatu a počítejte údery,
prvý, druhý, třetí, čtvrtý, od narození k smrti.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:21:57.181+00:00
Výsledky hledání: